Na to, jak je Albánie rozlohou malá země, mě nepřestává překvapovat. Během svých cest se sem pořád vracím a snažím se objevovat nová a nová místa, často je to neopakovatelná jízda plná emocí, kontrastů a neplánovaných lidských okamžiků a když se třeba autobus rozhodne stávkovat, řidič nezaváhá – vyskočí, prohledá škarpu u cesty a pomocí pár pohozených drátů a kusu stromu autobus provizorně opraví. Tamní vynalézavost opravdu nezná hranic…
Michal Marek – průvodce
Bydlení s duší
Během našeho pobytu v údolí Theth na zájezdu Albánská Odysea jsme bydleli v sympatickém penzionu Logu i Harushave. Jedná se o autentickou horskou chatu, postavenou v duchu albánského venkova ze dřeva a kamenů. Je to taková horská chata s duší a mně se na ní líbí vrzání dřevěných podlah, vůně dřeva a výhledy na okolní vrcholky. Postupně prochází citlivou rekonstrukcí, která respektuje krajinný ráz údolí.

Místní se smíchem podotýkali, že stavení je stoprocentně legální – na rozdíl od desítek nedovolených staveb, které v údolí v minulých letech vzaly za své…
Místní pohostinnost a ořechová rakie navrch
Domácí nás hostili neskutečným způsobem: stoly se prohýbaly pod pečeným masem, čerstvými saláty, teplým sýrovým burkem a mým milovaným pokrmem fërgesë, což jsou pečené červené papriky, rajčata, česnek, cibule a tradiční albánský slaný tvarohový sýr (gjizë), kde se chuťově spojuje sladkost pečených paprik s nakyslou a slanou chutí sýra.

Před odjezdem z Thethu nechyběl ani tradiční přípitek ořechovou rakií. Ačkoliv je Albánie pestrou mozaikou náboženství, alkohol tu teče proudem a chladit se během pěší turistiky vyhlášeným místním pivem Korça se stalo naší oblíbenou tradicí.
Divokost albánského severu
Údolí Theth, kde jsme byli ubytováni, se nachází na severu Albánie v srdci pohoří Prokletie, které patří k posledním skutečně divokým a nespoutaným horským oblastem v Evropě.

Jeho divokost spočívá v kombinaci extrémní přírody, izolované historie a specifického rázu místní kultury. Hory jsou velmi strmé, skalnaté, plné hlubokých kaňonů, soutěsek a krasových útvarů.
Připomínají kombinaci Dolomit a skalnatých divočin. V tamních hlubokých lesích stále žijí vlci, medvědi hnědí, rysi a kamzíci. Sever byl po staletí odříznutý od zbytku světa. Místní lidé žili podle Kanunu – starodávného zvykového práva, jehož součástí byla např. pohostinnost bez hranic, ale také známá krevní msta.
Pro cizince je sever bezpečný – albánská tradice velí, že „dům patří Bohu a hostu“. Místní se o vás postarají, ale žije se zde stále skromně a soběstačně.
Hřebenové výhledy a ledová koupel v Modrém oku
Jedním z vrcholů severu byl dobrovolný trek na ikonické Valbonské sedlo. Skupina měla možnost se rozdělit a s jedním z průvodců absolvovat buď pohodový trek po okolí údolí Theth, nebo s druhým průvodcem podniknout horský výšlap na Valbonské sedlo. Počasí nám vyšlo jako z pohlednice a náročný výšlap zdolala drtivá většina skupiny. Loučení s okouzlujícími scenériemi Albánských Alp pak bylo pro mnohé opravdu těžké.

Během našeho programu severu jsme nemohli vynechat také proslulé Syri i Kaltër (Modré oko). Když sem dorazíte brzy ráno jako my, vyhnete se hlavnímu náporu turistů. Je zde také možnost koupání, ale voda má jen okolo 8 °C a obvykle se až na pár otužilců do vody nikomu nechce. Ledovou koupel v průzračně čisté vodě tak budete mít zaručeně pro sebe v jakoukoliv denní dobu.

Z ruin do metropole a na horské hřebeny
Přes historickou pevnost Rozafa s dechberoucími výhledy na Skadarské jezero jsme opustili divoký sever a naši druhou základnu zvolili v pobřežní oblasti Golem. Ani tam jsme ale v tempu nepolevili. Absolutním vrcholem programu byl den, kdy jsme prošli živou Tiranu, vyjeli lanovkou na náhorní plošinu Dajti a odtud pokračovali poctivým výšlapem až na vrchol Maja e Tujanit.
Na základě pozitivních ohlasů našich klientů jsme se rozhodli program zájezdu Albánská Odysea pro příští rok upravit a rozšířit o jeden den navíc na severu. Přidáváme nezapomenutelnou plavbu po smaragdovém jezeře Komani a řece Shala, což považuji za vůbec nejkrásnější albánské spojení divokých hor a průzračné vody.

Tipy průvodce: Kam se vydat příště?
- Pěšky jižní Albánií: Pokud byste chtěli Albánii zažít z trochu jiné stránky, doporučuji náš druhý zájezd zaměřený na jih. Není tak vysokohorsky náročný, ale tamní hory jsou stejně kouzelné. Navíc vás čeká koupání na nejkrásnějších plážích Jónského moře s lehce řeckým nádechem a návštěva dvou perel UNESCO – historických měst Berat a Gjirokastër s neopakovatelnou osmanskou architekturou.
- Tajný tip pro pravé dobrodruhy: Albánie je bez nadsázky zemí mercedesů. Pokud chcete zažít něco úplně mimo prošlapané cesty, půjčte si pořádného „medvěda“ a vyrazte do NP Shebenik-Jablanica. Je to jeden z nejmladších albánských národních parků, kde nepotkáte prakticky žádné turisty. Zejména na jaře, kdy se na náhorních plošinách třpytí průzračná ledovcová jezírka, je to naprosto nedotčený ráj.
