Když známí cestovatelé Petr Horký a Miroslav Náplava vydali knížku Albánie – Kráska se špatnou pověstí, bezpochyby už tušili, co se brzy stane. Že tato země na jihu balkánského poloostrova během pár let definitivně vyroste ze svých pubertálně chaotických let a dospěje v okouzlující turisticky vstřícnou destinaci.
Onu obdivuhodnou proměnu názorně dokazuje i albánská pláž Divjaka neboli Plazhi i Divjakës. Ačkoli se stala už v roce 1966 součástí chráněného národního parku, jehož 36 % plochy zabírají piniové háje a zbytek unikátní ekosystém mokřadů, ještě dlouho se k ní vesničané chovali stejně jako celá desetiletí předtím. V mělkých zátokách houfně lovili ryby odjištěnými granáty a pobřežní smůlou vonící borovice káceli na otop.
Až jejich děti si uvědomily bohatství, které mají na dosah. Postupně vyčistily lesy a začaly se starat o 15 km dlouhé pobřeží, jehož žlutavý písek obsahuje i abnormální množství solí jódu. Dnes se z něj vyrábí drahé přípravky využívané při chorobách pohybového systému, k léčbě cévních i neurologických onemocnění.
Socialistické vzpomínky
Pro Albánce je Divjaka „srdcovka“. Ostatně už za „hodžovlády“ představovala pro obyvatele od zbytku světa násilím odříznuté země jeden z mála přístupů k moři, kde mohli poklidně odpočívat. Zbytek 500km albánského pobřeží, zakončeného modravou hladinou Jadranu a Jónského moře, hlídali vojáci se samopaly a stříleli na vše, co se na vlnách pohnulo. Co kdyby se chtěli jejich spoluobčané pokusit o útěk do sousedního Řecka či blízké Itálie.
Na pláž Divjaka tak vzpomínají postarší Albánci stejně nostalgicky jako našinec na svá mladá léta na pláži Ostende u rybníku Svět. Dodnes byste našli tam i tam neforemné ping-pongové stoly a betonové dráhy na ruské kuželky z dob, kdy se naše země pokrevně bratřily.
Písečná pláž Divjaka je součástí národního parku
V hnízdě ornitologů
Během léta je pobřeží na dohled laguny Karavasta zaplněné množstvím slunících se lidí, často mladých rodin s dětmi, které si užívají pozvolného přístupu do krásně teplého moře. Ale počínaje zářím se oblast mění v království divokých ptáků. Přezimují zde jako na all inclusive dovolené – a to nejen díky průměrným 290 slunečným dnům v roce, ale především kvůli zenovému klidu okolní přírodní voliéry o velikosti 4 000 ha.
Rozloha Karavastské laguny činí přes 40 km²
K oficiálně napočítaným 229 druhům ptáků patří volavky, kachny, kormoráni a dlouhonozí tenkozubci, ale též ohrožení pelikáni kadeřaví, kteří na místě i hnízdí. Žádný div. Nejbližší letovisko Divjaka leží už za hranicemi národního parku a přístavní Drač byste našli až o dalších padesát kilometrů dále. Směrem do mělkého moře se navíc rozpínají desítky opuštěných ostrůvků a písčitých břehů porostlých rákosy, připomínající francouzskou oblast Camargue.
Karavastská laguna je rájem vodního ptactva
Chcete-li poznat nádhernou přírodu jednoho z nejhezčích národních parků Evropy a užít si odpočinek u oblíbené písečné pláže Divjaka, využijte příjemné ubytování v hotelu Divjaka Resort.
Pokud rádi objevujete horské vrcholy, milujete úžasné výhledy a toužíte poznat přírodu Albánských Alp i historii hlavního města Tirany, vydejte se s námi na Albánskou odyseu – Pěšky po nepoznaných stezkách Albánských Alp až k Jadranu.
Foto: shutterstock.com
