Vydejte se s námi poznat Albánii.

The post Poznejte Albánii všemi smysly appeared first on Delfín Travel.

Vydejte se s námi poznat Albánii.

The post Albánská Odysea, která vás provede tím nejkrásnějším appeared first on Delfín Travel.

S výjimkou okolí hlavního města Tirany (byť i nad ním se zvedá náhorní plošina s úžasnou vyhlídkou z NP Dajti) a velkého přístavu Drače, lemují hory celou Albánii. Ale symbolem skutečného vysokohorského dobrodružství jsou Alpy na severu země, známější pod srbochorvatským názvem Prokletije.

Jejich proklatě krásné vápencové masivy připomínají Dolomity. Nepotkáte tam ale horolezce směřující na ferratu a dodnes zůstávají i „mile“ nedostupné, byť mnohé prašné cesty vysekané v době „hodžovlády“ už nahradily asfaltové silnice.

Jedna taková vede z historického města Shkodër (česky Škodra), nad kterým vládne pevnost Rozafa, až do vesničky Bogë. Sedmdesát kilometrů se jede jako po másle, než zpevněný povrch přejde v neúprosnou stezku s balvany klikatící se téměř až k nebi. A tak není od věci se co chvíli pomodlit i proto, aby v protisměru nic nejelo. Impozantní výhledy si užívají hlavně spolujezdci, řidiči musí věnovat pozornost cestě a občas zastavit před stádem ovcí, jež silničku zablokují… Mají přednost, ostatně jsou tam doma.

Tradice krevní msty zanechala stopy

Odměnou za divoké kodrcání je příjezd do vesničky Thethi, která si díky své nepřístupnosti uchovala tradiční kamennou architekturu. Kromě jiného tam najdete tzv. kullu, tedy uzavřenou věž, kde se skrývali muži v období krevní msty. Vendeta zde fungovala podobně jako v Itálii. Muži žili v izolaci, dokud nebyl zabit nějaký jiný příbuzný, nebo nedošlo ke vzájemnému smíření. Kulla v Thethi je dnes už asi jediná, která je za poplatek přístupná, proto si ji nenechte ujít.

Tradiční albánská vesnička Thethi  

V okolním národním parku můžete pobývat mnoho dní a trávit čas výpravami podél toku řeky Shalë, nebo se pokusit o výstup na vrcholek Maja e Jezercës ve výšce 2 694 metrů. Ale nejčastěji lidé směřují asi sedmihodinovým trekem do sousedního údolí Valbony. Odtamtud se pokračuje přes město Bajram Curri až do Fierzy a dále lodí skrz uměle zatopené rokle na jezero Komani. Knižní průvodci přirovnávají tuto trasu ke skandinávským fjordům a po právu ji pasují na jednu z nejkrásnějších plaveb světa.

Překrásné jezero Komani  

Ubytuj nejen bližního svého

V průvodci se samozřejmě dočtete i o dalších památkách Albánie včetně starobylých horských měst Berat a Gjirokastra zapsaných na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Tomu druhému se přezdívá město bílých střech, neboť stejným kamenem, který dláždí uzoučké uličky, jsou pokryty i střechy domů ze 17. až 19. století.

Albánské městečko Gjirokastra přezdívané město bílých střech 

Okna mají tyto stavby většinou až v prvním patře, přízemí zůstává temně a výhružně uzavřené neprodyšnou kamennou stěnou. Sloužilo jako obytné prostory pro ženy a děti pracující na polích, zatímco muži vycházeli ven jen během velkých svátků a žní, kdy vládl stav příměří.

Zákony „kanunu“ – morálního kodexu středověkého zákonodárce Leka Dukagjina – se dřív dotýkaly všech stránek života. Patřila mezi ně i dodnes dodržovaná povinnost poskytnout přístřeší cizinci, nebo dostát danému slovu zvanému „besa“. Jeho nesplnění mělo za následek nejen společenské zneuctění osoby, která své slovo dala, ale i její veřejné potrestání. Snad proto dodnes Albánci neradi něco slibují.

Pokud také toužíte okusit život albánských hor, toulat se po pasteveckých stezkách na pobřeží a poznat tak trochu jiný svět, vydejte se s námi na Albánskou odyseu – Pěšky po nepoznaných stezkách Albánských Alp až k Jadranu.

Foto: shutterstock.com

Poznejte s námi Albánské Alpy na zájezdu s pěší turistikou Albánská odysea!

The post Tam na konci světa, v albánském Prokletije appeared first on Delfín Travel.

Ale taková maličkost by vás neměla od návštěvy této země odradit. Podnebím i plážemi, rozprostírajícími se na 330 km od Sarandy přes Dhermi až do Vlory, Albánie hravě nahradí oblíbený Egypt či Tunisko, o Chorvatsku nemluvě… Navíc má výbornou kuchyni, jež lákavým způsobem kombinuje čerstvé místní produkty s plody moře, a ačkoli albánštině málokdo porozumí, potěší vás vřelé úsměvy místních.

Co vědět, než se tam vydáte? Že věta „na zdraví sestry vlastní matky“, čili „tužja tjěta“, je dobrý den! Naopak „mirupávši“ znamená na shledanou. Pokud se to proloží výkřikem „nje bira“ – tedy jedno pivo! –, budete se tam cítit jako doma. Zvlášť když jakékoli setkání zakončí slovo „guzuár“, tedy na zdraví. Albánci nemají ke sklence brandy přezdívané honosně „koňak“ daleko, a není divu.

Albánská kuchyně je lehká a přitom velmi chutná 

Historický exkurz aneb od tyranů k uzurpátorům

Albánská historie byla totiž počínaje 3. stoletím, kdy si zemi podrobili Římané, až donedávna plná útlaku od bezpočtu diktátorů a mocností. Když byla v roce 1925 Albánie prohlášena republikou, prezident Zogu se vzápětí ustanovil doživotním králem. Pak ale zemi zabral Mussolini a s ním Němci, následovaní Jugoslávci, které vytlačili až Sověti. Albánský diktátor Enver Hodža, který se u moci udržel plných 40 let, se v roce 1961 drze postavil samotné Moskvě – navíc pod rozvinutým praporem maoismu. Během novočínské albánské éry vznikly i stavby, jež jsou dodnes pro Albánii typické. Bunkry.

Krajina je doslova posetá bunkry rozličných velikostí 

Bunkr, kam se podíváš… 

Samozřejmě, míříte tam za odpočinkem, ale všudypřítomné železobetonové hřiby nelze minout. Už proto, že slouží jako WC, stánky s občerstvením i diskotéky. Je jich na 800 000 a zabírají 25 % úrodné půdy. Vznikly jako prevence proti vstupu spojeneckých armád, které dorazily v srpnu 1968 pomáhat nám… Víte, že Albánie spolu s Rumunskem tehdy nabídla Československu pomoc, kdybychom snad chtěli agresi odvrátit? Bylo to nereálné už proto, že se jednalo o pár (doslova dvě) jaderné ponorky a letadla pamatující I. světovou válku. Ale na podobná gesta dobré vůle by se nemělo zapomínat.

Místní potěšíte také tím, že vyzdvihnete jejich národní hrdiny. Matku Terezu, hollywoodského herce Johna Belushiho a Jiřího Kastriotu řečeného Skanderbeg, po němž je v Tiraně pojmenováno náměstí velikosti golfového hřiště. V 15. století zastavil otomanskou agresi do své země, když odvrátil třináct vojenských tažení, a jeho jméno nesou i etikety již výše zmíněného „koňaku“.

Skanderbeg je národním hrdinou a přední postavou albánských dějin 

Vstříc přítomnosti

Byť turisty na pobytových zájezdech zajímají hlavně hotely v Drači a modravá hladina moře jen půlhodinku jízdy od mezinárodního letiště, měli by vědět, že přiletěli do země, která skrývá i obrovská naleziště ropy, zemního plynu a chrómu. Současně je zásobárnou přírodního asfaltu, o kterém se zmiňoval již Sofoklés, že „jest nejlepším na vyspravování lodí“. Právě jím jsou pokryty pařížské bulváry.

Statisíce Albánců, kteří kvůli neutěšené situaci v zemi po roce 1990 hromadně emigrovali do Itálie a Řecka (nemluvě o třech milionech lidí, kteří utekli do Černé Hory, Makedonie, ale i Bulharska, Turecka či USA), se dnes již vrátili a s ušetřeným kapitálem vybudovali novou Albánii. „Jednou to bude ráj. Půlka světa tam bude jezdit žasnout a druhá jí bude závidět,“ prorokovali tomuto kousku země cestovatelé Hanzelka a Zikmund v cestopise Obrácený půlměsíc z roku 1959. Přečtěte si ho a zjistíte, že se od té doby moc nezměnilo…

Turisty lákají do Albánie především nádherné pláže a azurové moře  

Toužíte poznat balkánskou krásku, která láká na nádherné moře i divokou přírodu? Vydejte se s námi do Albánie a nasajte autentickou atmosféru země, která ještě není zavalená davy turistů, přesto ale nabízí vše, co od své pohodové dovolené očekáváte. Vybrat si můžete některý ze zájezdu s jógou nebo turistikou, případně zájezd poznávací.

Foto: shutterstock.com

The post Jednou to bude ráj, předpověděli Hanzelka se Zikmundem appeared first on Delfín Travel.

Vydejte se s námi poznat Albánii.

The post Proč si naši klienti zamilovali Albánii appeared first on Delfín Travel.

Onu obdivuhodnou proměnu názorně dokazuje i albánská pláž Divjaka neboli Plazhi i Divjakës. Ačkoli se stala už v roce 1966 součástí chráněného národního parku, jehož 36 % plochy zabírají piniové háje a zbytek unikátní ekosystém mokřadů, ještě dlouho se k ní vesničané chovali stejně jako celá desetiletí předtím. V mělkých zátokách houfně lovili ryby odjištěnými granáty a pobřežní smůlou vonící borovice káceli na otop.

Až jejich děti si uvědomily bohatství, které mají na dosah. Postupně vyčistily lesy a začaly se starat o 15 km dlouhé pobřeží, jehož žlutavý písek obsahuje i abnormální množství solí jódu. Dnes se z něj vyrábí drahé přípravky využívané při chorobách pohybového systému, k léčbě cévních i neurologických onemocnění.

Socialistické vzpomínky

Pro Albánce je Divjaka „srdcovka“. Ostatně už za „hodžovlády“ představovala pro obyvatele od zbytku světa násilím odříznuté země jeden z mála přístupů k moři, kde mohli poklidně odpočívat. Zbytek 500km albánského pobřeží, zakončeného modravou hladinou Jadranu a Jónského moře, hlídali vojáci se samopaly a stříleli na vše, co se na vlnách pohnulo. Co kdyby se chtěli jejich spoluobčané pokusit o útěk do sousedního Řecka či blízké Itálie.

Na pláž Divjaka tak vzpomínají postarší Albánci stejně nostalgicky jako našinec na svá mladá léta na pláži Ostende u rybníku Svět. Dodnes byste našli tam i tam neforemné ping-pongové stoly a betonové dráhy na ruské kuželky z dob, kdy se naše země pokrevně bratřily.

Písečná pláž Divjaka je součástí národního parku  

V hnízdě ornitologů

Během léta je pobřeží na dohled laguny Karavasta zaplněné množstvím slunících se lidí, často mladých rodin s dětmi, které si užívají pozvolného přístupu do krásně teplého moře. Ale počínaje zářím se oblast mění v království divokých ptáků. Přezimují zde jako na all inclusive dovolené – a to nejen díky průměrným 290 slunečným dnům v roce, ale především kvůli zenovému klidu okolní přírodní voliéry o velikosti 4 000 ha.

Rozloha Karavastské laguny činí přes 40 km²

K oficiálně napočítaným 229 druhům ptáků patří volavky, kachny, kormoráni a dlouhonozí tenkozubci, ale též ohrožení pelikáni kadeřaví, kteří na místě i hnízdí. Žádný div. Nejbližší letovisko Divjaka leží už za hranicemi národního parku a přístavní Drač byste našli až o dalších padesát kilometrů dále. Směrem do mělkého moře se navíc rozpínají desítky opuštěných ostrůvků a písčitých břehů porostlých rákosy, připomínající francouzskou oblast Camargue.

Karavastská laguna je rájem vodního ptactva 

Chcete-li poznat nádhernou přírodu jednoho z nejhezčích národních parků Evropy a užít si odpočinek u oblíbené písečné pláže Divjaka, využijte příjemné ubytování v hotelu Divjaka Resort.

Pokud rádi objevujete horské vrcholy, milujete úžasné výhledy a toužíte poznat přírodu Albánských Alp i historii hlavního města Tirany, vydejte se s námi na Albánskou odyseu – Pěšky po nepoznaných stezkách Albánských Alp až k Jadranu.

Foto: shutterstock.com

The post Albánská Divjaka – přírodní ráj appeared first on Delfín Travel.